Panství

Náplní hry je správa panství v pobělohorské době. Cílem je, aby hra byla co nejrealističtější a možnosti hráče skutečně odpovídaly tomu, co majitel panství s pomocí svých úředníků mohl s panstvím a poddanými dělat, a aby ekonomický systém co nejvíce odpovídal tomu, jak ekonomika panství skutečně fungovala. Existuje totiž spousta budovatelských strategií s nádhernou grafikou, ale ekonomický systém zpravidla vůbec neodpovídá středověké či raně novověké skutečnosti.

Hra je zatím ve velmi raném stádiu vývoje, grafika je jen jednoduchá, mnoho mechanik stále chybí a ty, co už ve hře jsou, jsou mnohdy jen nahrubo udělané.

Hra je zdarma, ale pokud chcete, můžete při stažení přispět libovolnou částkou.

Co se dá zatím ve hře dělat?

Panství je základní hospodářskou a správní jednotkou patřící jednomu majiteli – vrchnosti. Skládá se z několika vesnic s poddanými a z různých vrchnostenských podniků. Střediskem panství je zámek – sídlo vrchnosti a vrchnostenských úředníků. Z menu zámku lze otevřít panely věnované jednotlivým oddílům správy.

Hra pracuje na tahovém principu – jeden tah odpovídá jednomu měsíci. Panel s oznámeními informuje o tom, co se v daném měsíci stalo a lze zobrazit podrobné měsíční vyúčtování příjmů a výdajů.

Krajina se mění podle ročních období a každý rok je jinak úrodný.

Poddanní, usedlosti a jejich zatížení

Usedlosti se podle velikosti dělí na selské s lánem půdy, na chalupnické s půllánem půdy a domkářské bez půdy. Každá usedlost má svého držitele (sedláka, chalupníka nebo domkáře).

Dle způsobu držby se usedlosti dělí na zakoupené a nezakoupené. Zakoupené usedlosti jsou držené v dědičném nájmu (emfyteuzi) a jejich držitel má právo s usedlostí disponovat. Oproti tomu držitel nezakoupené usedlosti z ní může být vrchností kdykoliv sehnán (usedlost mu může být odebrána). Když zemře zakoupený poddaný, usedlost zdědí jeho syn. Když zemře nezakoupený poddaný, tak syn musí o přidělení usedlosti požádat vrchnost. Poddaný se může tzv. zakoupit.

Osedlí poddaní (tedy ti, kteří drží usedlost) jsou povinni vrchnosti odvádět stanovené peněžní a jiné dávky a robotovat na vrchnostenském dvoře. Rozsah povinností je stanoven v urbáři. Penežní činže poddaní odvádějí ve dvou termínech: v dubnu na sv. Jiří a v říjnu na sv. Havla. Robota se dělí na potažní, kterou vykonávají pouze sedláci s koňmi, a ruční, kterou může vykonávat kdokoliv. Je stanovena jako počet robotních dní v roce.

Poddaný s usedlostí se může oženit a mít děti. Když je starý či nemocný, může odejít na výměnek a usedlost převezme jeho dědic. Pokud poddaný zemře bez dědice, zůstane prázdná. Prázdné usedlosti lze přidělit dospělému poddanému bez usedlosti, který není dědicem jiné usedlosti. 

Poddaným lze také přidělit stavební parcely, na nichž si následně postaví usedlost. Po určitou dobu jsou osvobozeni od placení dávek.

Poddaní mohou požádat o výhost (propuštění z poddanství a povolení opustit panství). O výhost mohou žádat i nedědící potomci, kteří chtějí uzavřít sňatek s osobou z jiného panství a odstěhovat se za ní.

Pokud je usedlost poškozená, může hospodář požádat o dočasné prominutí činží. Dále může požádat o půjčku na státní kontribuci, o podporu při vyhoření usedlosti a další věci.

Poddaní jsou vázáni pivním přímusem, tedy povinností kupovat pivo pouze od své vrchnosti, a mlýnským přímusem, tedy povinností nechat své obilí mlít pouze v mlýnech své vrchnosti. Za nedodržení přímusu mohou být potrestáni.

Stejně tak mohou být potrestání za různé prohřešky, jako chození přes panské pole, krádež, nadávání, rouhání se apod.

Vrchnostenské poplužní dvory a další provozy

Poplužní dvory tvoří základ vrchnostenského neboli dominikálního hospodářství, tedy té části panství, na které vrchnost hospodaří ve vlastní režii. Ke dvoru lze najmout šafáře, šafářku a čeleď, nakoupit hospodářská zvířata a určit, z kterých vesnic sem mají chodit poddaní na robotu.

Příjmy se skládají z výnosů z vypěstovaného obilí a z výnosů z chovaného dobytka. Výnosy z obilí ovlivňuje především velikost sklizně – ta je kromě počasí ovlivněna mírou obdělávání polí. Výnosy z dobytka kromě jeho počtu ovlivňuje stav budovy a počet čeledi, která se o dobytek stará.

Čeleď tvoří mladí poddaní bez usedlosti, kteří jsou každoročně sčítáni při tzv. stavění dětí a sirotků. Lze určit povinná léta, která každý musí ve dvoře odsloužit.

Dalším podnikem je pivovar, do něhož lze najmout sládka, bednáře a pacholka a určit odkud se má brát obilí a chmel: zda z poplužních dvorů, nebo ho nakupovat mimo panství.

Dalšími dominikálními podniky přítomnými ve hře jsou mlýny a správa rybníků a lesů. U všech budov lze nastavit výdaje na jejich údržbu a najmout či propustit jejího správce.

Vrchnostenští úředníci

Na správě panství se podílejí různí vrchnostenští úředníci. Nejdůležitějším úředníkem je hejtman, který je v čele vrchnostenské kanceláře a řídí správu panství.

Purkrabí má na starosti hospodářství panství. Pokud není obsazen, není znám stav dominikálních budov.

Důchodní písař má na starosti finance. Pokud není obsazen, nejsou známy celkové roční příjmy a výdaje.

Dalším úředníkem je obroční písař. Úředníkům podléhají správci jednotlivých provozů: sládek, lesmistr, porybný, mlynáři a šafáři v poplužních dvorech.

Zástupcem vrchnosti ve vesnicích a městě jsou rychtáři, kteří jsou zároveň prodejci vrchnostenského piva.